Bydlela s dcerou v Mykolajivu a pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici. Když šla v úterý do práce a uslyšela výbuch nedaleko nemocnice, sebrala se a jela domů za dcerou. Sbalily nejnutnější věci a vydaly se přes pole a les směrem k hranici. Zeleného koridoru se Katarina bála. Ve Lvově musela nechat všechny věci, protože by se jinak do vlaku s dvanáctiletou dcerou nevešla.
V Praze měla podle svých slov štěstí, je ráda, že nemusela na ubytovnu. Domů si ji i s dcerou vzala Jitka. Nyní si nechává přeložit ukrajinský diplom, aby si našla práci jako zdravotní sestra a mohla platit vlastní bydlení. Potřebuje pokoj navíc pro svoji druhou dospělou dceru, která čeká na zelený koridor na Ukrajině. Syna se nedočká, protože mu je čerstvých 18 let a musel narukovat...
Lidé, jako je Katarina a její děti, se mohou cítit v bezpečí díky vašim darům.